O sensei Morihei Ueshiba

Morihei Ueshiba
„Jsem tam kde jsem, protože jsem cvičil kihon 50 let.“
Morihei Ueshiba, zakladatel Aikido, se narodil v roce 1883 ve městě Tanabe v prefektuře Wakajama. Pocházel ze staré samurajské rodiny.
V mládí byl často nemocen a jeho otec vynaložil hodně úsilí a peněz, aby pomohl synovi ze zdravotních nesnází. V 17 letech odchází do Tokia a poprvé začíná cvičit bojová umění. Ve 20 letech se přidává k armádě, kde se zdokonaluje v bojových uměních, zejména v boji s bajonetem.
V roce 1912 odchází na Hokkaido v rámci japonského programu osídlení tohoto málo obydleného japonského ostrova. Tento krok se v jeho životě ukázal jako zlomový. Potkal zde velmi excentrického, ale taky jednoho z nejuznávanějších mistrů bojových umění té doby, Sokaku Takedu.
Poprvé se potkali v únoru
Během cesty zpět do Tanabe potkává Onisabura Deguchiho, hlavního představitele sekty Omoto. Deguchi byl uchvácen jeho bojovým uměním a přesvědčil Moriheie, aby si otevřel školu bojových umění.Většina jeho žáků byla příslušníky námořnictva. Jeho výjimečné bojové dovednosti a podpora mnoha jeho žáků vyústily v založení Budokan dojo v Tokiu. Jeho žáky se staly později uznávaní mistři Aikida jako např. Kenji Tomiki, Minoru Mochizuki, Shigemi Yonekawa, Rinjiro Shirata, Koichi Tohei a Gozo Shioda.
Během druhé světové války většina jeho studentů vstoupila do armády. Kobukan dojo zelo prázdnotou. V roce 1942 se Morihei rozhodl usadit v Iwamě v prefektuře Ibaragi, kde koupil pozemek již před válkou a rozhodl se zasvětit svůj život farmaření, meditaci a bojovým uměním.
Léta strávená na Iwamě daleko od shonu velkoměsta měla na vývoj Aikida největší vliv. Ueshiba se mohl plně soustředit na bojová umění s cílem dosáhnout mírového řešení konfliktu. V Iwamě poprvé nazval toto umění Aikido.
Během let odloučených na Iwamě, Ueshiba začal zaníceně studovat umění meče a jo(tyč), nyní nazývané aiki ken a aiki jo, jejichž zvládnutí považoval za základ pro cvičení beze zbraní. Základní koncepcí Aikida byl a je obsáhlý systém, který zahrnuje jak trénink se zbraněmi tak beze zbraní.
Během tohoto období také zakladatel zformuloval koncept takemusu aiki, který spočívá v ve spontánním provedení techniky přiměřené dané situaci.
V posledních letech života se jeho zdravotní stav postupně zhoršoval. Většina jeho technik se díky tomu zúžila do mávnutí ruky, gesta, jehož provedení studenty odhodilo o pár metrů dál. Zakladatelovo Aikido v jeho posledních letech bylo výsledkem předchozí praxe a jak sám často poukazoval, bylo výsledkem více než 60 let tréninku. Bohužel tento styl cvičení během demonstrací a nepochopení základů mělo a má za následek mylné chápání Aikido u mnoha lidí.
Zakladatel Aikido zemřel 26. dubna r. 1969.